Kde? Deviantart, ČSFD, Databáze knih, Spring.me - zeptej se mě
E-mail: mrs.luczynka@seznam.cz
Instagram: Luczynka

Únor 2013

Paříž, Paříž a zase Paříž.

26. února 2013 v 20:34 | Luczynka |  Můj deník
Prostě Paříž. Mám chuť to slovo psát pořád dokola, abych si pořád to krásný město připomínala. I když... Paris vypadá líp, že jo?
Do tohoto, umělci přeplněného, města jsem se poprvé podívala o prázdninách 2011. Mamka měla 40. narozeniny, a tak jsem jí je chtěla zpříjemnit a koupila jsem tento zájezd. Nelituju, ani malinko.
Navštívit Paříž byl vždycky můj obrovskej sen, už v dětství jsem byla hotová z Eiffelovky.
Pamatuju si, když jsme jeli po dálnici a tam se objevila cedule "Paris". Rozbušilo se mi srdce a nemohla jsem uvěřit tomu, že tam vážně jsem. Ještě víc jsem tomuto faktu ale nemohla uvěřit, když jsem poprvý uviděla tu vysokou železnou stavbu, která na vás v Paříži kouká snad všude. Pro mě to byl nepopsatelnej pocit.
Procházka po břehu Seiny byla taky nezapomenutelná. Lidi seděli na betonu, smáli se, kouřili cigarety.
Pařížský památky jsou sice moc fajn, miluju kulturu a umění a jeden z mnoha důvodů, proč jsem si tohle město zamilovala, tak právě kvůli tomu, ale... co mě na Paříži zaujalo asi nejvíc, tak všechny možný uličky s malinkejma obchůdkama, suvenýrama a tak. A taky pořádný obchoďáky, kterým se český prostě nevyrovnaj. :D Jsem shopaholička a vím to o sobě a Paříž pro mě byla naprostej ráj:D Utratila jsem tam takovejch peněz, až to nebylo hezký :D Jestli se tam chystáte, doporučuju vlítnout do každýho H&M, ve kterejch měli věci tak o polovinu levnější, než u nás. A taky obchoďák v moderní čtvrti La Defénse.
Jednou bych se tam chtěla podívat na dýl. Nějakou dobu tam pracovat, žít tam. Neříkám celej život, jsem hrozně akční člověk a nevím, jestli by mě to celej život bavilo. Ale... toužím po tom.

Ale proč píšu o Paříži zrovna teď. Rok a půl po tom, co jsem ji navštívila.
S kamarádkou jsme začaly plánovat, že bychom se tam chtěly podívat spolu. Nejdřív to vypadalo nadějně, pak vůbec, pak zase nadějně... pak hooodně nadějně, že bysme jeli v partě, a pak se to prostě pokazilo a nevyšlo to. A skončilo to tak, že jsme se s drahým rozhodli, že pojedem sami. A proto tenhle článek.
Věděla jsem, že se tam někdy vrátím, ale to, že se tam vrátím po 2 letech po boku s milovným přítelem, to mě prostě moc těší :) Bude to naše první dovolená po 4 letech, co budeme spolu. Hodně to pro mě znamená. A těším se tam tak mnohem víc.

Fotek mám asi tak milion, některý jsem sem už dávala, ale sem dám ty, podle mě, nejvydařenější a něcoříkající. Fotila jsem hlavně památky, ale... až tam pojedu o prázdninách, chtěla bych se zaměřit trochu na něco jinýho. Na tu Pařížskou atmosféru a nejen na památky. :-)

PS: Až si někdy budu chtít udělat znovu ofinu, radši mě zabijte:D

Co vy, byli jste?:) Máte nějaký oblíbený místa, kam se rozhodně stojí za to vydat?:)


Luczynka's shop - VOTOČVOHOZ

19. února 2013 v 19:42 | Luczynka |  Můj deník
Abych řekla pravdu, tak JO, JSEM ZÁVISLÁ NA NAKUPOVÁNÍ:D A proto bych se ráda zbavila některých věcí, aby mi uvolnily skříň (která je prostě už k prasknutí) a já tam mohla dát nový kousky. Votočvohoz jsem objevila asi před 2 lety, moje registrace proběhla v úplných začátcích webu, bylo nás tam dohromady asi 50 :D Teď už je tam několik desítek tisíc lidí. Přijde mi to mnohem lepší než aukro (kde se platěj poplatky) a já si na votočtu už vydělala pár tisíc korun, ať už prodejem oblečení, který nenosím nebo věcma, který vyrábím:)
V katalogu toho mám hrozně moc a chtěla jsem většinu dát i na blog. Popisy oblečení jsem sem nepsala, mám to všechno v tom katalogu. Takže kdyby vás něco zaujalo, mrkněte tam a napište buď tam nebo na mail mrs.luczynka@seznam.cz

Poštovný většinou 40 Kč, pokud to není něco těžkýho a velkýho. Platba předem na účet. Na dobírku NEZASÍLÁM (ani to nezkoušejte, prostě ne:D)

PS: Omlouvám se, že fotky nejsou stejně velké, byla jsem hrozně líná to zmenšovat:D

A katalog TADY:



186 Kč, S/M

120 Kč, M

150 Kč, vel. 39


199 Kč, M


Cause every little thing gonna be all right...

11. února 2013 v 19:53 | Luczynka |  Můj deník
Taky máte někdy ten pocit, že toho zrovna teď musíte strašně moc stihnout? Udělat hrozně moc věcí a nic nevynechat. Vstát kvůli tomu brzy ráno z postele, aby to náhodou o pár hodin neuteklo. Já tenhle pocit zažívám poslední dobou docela často a připadám si trochu jak magor. :D Od malička jsem byla hrozně neposedná, pořád jsem musela něco dělat, nevydržela jsem chvíli sedět na zadku. Když si pustím film, nevydržím u něj dvě hodiny sedět a koukat, prostě u toho musím něco dělat:D Takže kino je pro mě tak trochu utrpení, i když do něj na druhou stranu hrozně ráda chodím. Byli jsme s drahým na Bídnících, moc hezký, doporučuju! Ale pro mě dvě a půl hodiny jsou prostě moc:D Navíc, všude okolo mě lidi, já jsem pořád nemohla pohodlně usednout, nejradši bych si dala nohy na sedačku přede mnou, ale... to jaksi nešlo :D

Když se vrátím k vysvědčení, myslím, že na to, co tam dělám, prostě dopadlo. Neříkám, že se neučím, ale sedím nad učením den před písemkou, většinou v 11 večer:D A naučte se pak něco:D Měla jsem dvě trojky a dvě dvojky, jsem spokojená.

Taky mám poslední dobou víc a víc chuť některejm lidem říct, ať jdou do háje (slušně řečeno) a ať držej pusu. Najednou mi někteří přijdou hrozně... jiní. Prostě je takový neznám a hrozně mi to leze na nervy. Občas se fakt musím nehtama zarejt do stehen, abych mlčela. Protože když já se rozjedu, dobrý to není.
Jsem taková... ve zvláštní náladě, smutná, nasraná na celej svět. Kdykoli se mi začně dařit, začnu bejt šťastná, zase se něco posere, úplně totálně a je to prostě v pytli.
Poslední dobou mě rozbrečí každá kravina :D Někdo mi řekne něco, co se mi nelíbí, někdo si ze mě udělá blbou srandu, kterou nechápu, vidím nechutně sladkou scénu ve filmu, někdo mě pochválí a chce se mi prostě brečet:D Začíná mě to strašně štvát, fakt!:D

Plánuju nějakej plán na prázdniny. S mamkou máme naplánovaný Tunisko, ale chtěla bych vypadnout ještě s někým jiným. S kamarádkou bych měla jet do Paříže, ale to vůbec nevím, jak dopadne, protože je to prostě na prd.

Využíváte Google Reader? Já ho začla využívat asi před 2 měsícema a jsem z toho hrozně nadšená. Je to prostě sledování vašich oblíbenejch blogů. Jako se sledujou blogy na blogspotu přes Google Friend Connect, tak tohle je funkce pro všechny ostatní stránky. Jen se to musí všechno zadávat ručně, to mě trochu štve.
A když jsme u blogspotu, dřív jsem to hrozně žrala. Strašně jsem žrala ty recenze, outfity, prostě módní blogerky. Ale... úúúh, začíná mě to hrozně nudit. Všechny píšou o stejnejch věcech, všechny maj na sobě to stejný, protože je to právě IN. To ale není nic proti nim. Jen teď vyhledávám spíš ty osobitější blogy, fotografy, ty, co dobře píšou. :-)

Už měsíc čekám na moje vysněný (2-3 roky?) botky. Když jsem byla mladší, ulítávala jsem na "těžkej botách" - Steelkách. Měla jsem dvoje, ty jedny mi držej už 5. rokem a ty druhý jsem prodala, protože šněrovat každej den 20 dírek, to bylo za trest. Ale teď jsem si objednala trochu odvážnější kousek, taky značku Steel, a to Al Capone. Jsem do nich úplnej blázen a nemůžu se dočkat, až mi konečně přijdou. ♥












Tygři

3. února 2013 v 20:14 | Luczynka |  Mé fotky
Vlastně ani nevím, jak jsem si na tyhle fotky vzpomněla. Jsou z června 2011, kdy jsme byli s taťkou v cirkuse. Když jsem byla malá, cirkusy jsem strašně milovala. A když jsem viděla plakáty po celém Liberci, že tu máme cirkus, bylo jasno:D A tak jsme se po několika letech vypravili do cirkusu:D
Dobře, chyběla mi trochu ta dětská nálada, kdy okolo nás běhali klauni s blikajícíma náramkama, tyčinkama a dalšíma blbůstkama. A tak jsem jen s úsměvem pozorovala malé děti, jak jim svítí očička a žadoní po rodičích :) Každopádně, já jsem si vychutnala výbornej velikeeej kornout sladkýho popcornu :D
Cirkus byl fajn, ale já, jakožto obrovkej milovník zvířat, jsem byla mimo spíš z venkovní části :) Koníci v ohradách mě moc neberou, ale jelikož se cirkusu narodili malí tygříci, tak lákadlo byli hlavně oni a zaměstnanci tam s nima chodili v košíku a lidi si je mohli fotit a hladit. Samozřejmě, byla jsem ve svým živlu :D :))
Jak říkám, fotky jsou rok a půl staré a to jsem ještě žila se svým, v té době opravdu milovaným, kompaktním foťákem :D Každopádně myslím, že na to, že jsou foceny právě jím, fotky jsou fajn :)

Co vy? Měli jste někdy takovou příležitost? :)