Kde? Deviantart, ČSFD, Databáze knih, Spring.me - zeptej se mě
E-mail: mrs.luczynka@seznam.cz
Instagram: Luczynka

Listopad 2012

,,Goodbye my friend, it's hard to die..."

28. listopadu 2012 v 21:53 | Luczynka |  Můj deník
Je mi nejšílenějš na světě, jsem unavená jak kotě. Kafe je teď fakt můj nejlepší kámoš, vypiju ho za den strašně moc a začínám pociťovat, že už ani kafe na unavenost nezabírá :D
Z tý strašný školy začínám bláznit, fakt. Je to naprosto ujetý, kolik jsou nám toho schopný dát a jaký požadavky maj. Ale ono je to jedno, stejně seru, co můžu:) Začíná mi hrozně lízt na nervy účetnictví, který mě ještě v říjnu docela bavilo. Teď je to fakt vopruz a to ještě zdaleka nejsme v tom nejhorším, dík za ujištění, Niky :D
Na matiku si ovšem nestěžuju, čtvrtletka se mi povedla na 20 bodů z 29 a z další písemky chyběl jeden bod. Kdo neví, já jsem na matiku fakt úplnej idiot a z tohohle se fakt raduju :D
Dneska jsem se byla na dvě a půl hodiny projít do našeho krásnýho lesa a přes obrovskou louku. Byla krásná mlha, nebylo vidět na krok, miluju tohle počasí (dokud nesněží, miluju vlastně každý počasí:D), sice je hrozně depresivní, ale tohle odpoledne jsem si strašně užila. Sluchátka s U2 a Johnem Butlerem v uších, foťák v ruce a bylo to fakt fajn :) A bylo to fajn i přesto, že zítra píšu mega velikánskou a největší písemku ze zeměpisu, kde bude moje milovaná slepá mapa, kterou fakt umím na jedničku (haha, to jo :D).

O tom, že se všechno, a to jakože fakt VŠECHNO, sere, to už tu radši psát moc nebudu. Jen... lidi dokážou bejt fakt zlí a přijdete na to vždycky, když je vám fakt nejhůř a vy potřebujete podržet. A já mám pořád chuť některý lidi pěkně nakopat do pr*ele!
Děje se mi jedna věc, která se mi děla před 5 lety a já mám hroznej strach. Věc, u který jsem chtěla, aby se už nikdy v životě neopakovala a právě teď se opakovat začíná. Nevím, co mám dělat, nevím, za kým s tím mám jít, potřebovala bych obejmout a slyšet, jak to bude všechno dobrý a jak to vyřešíme.

Sobota je den, na kterej se už dlouhou dobu moc těším. Jedeme do Prahy na pěveckou soutěž, kde prostě musíme postoupit po těch letech!! :D Každopádně, těším se hlavně na tu Prahu. Miluju to město a v sobotu mám velký plány. Chceme si s kamarádkou udělat takovej svůj den, po hrozně dlouhý době. Když jsme byly malý, byly jsme nejlepší kamarádky, byly jsme spolu každej den a teď to chceme asi po takový době napravit :D Těším se, chceme nakupovat ve velkým stylu (a já doufám, že budu mít za co a přijde mi pojistka za moje rameno :D), chceme si projít předvánoční Prahu a prostě to bude po dlouhý době, doufám, dobrej den :) Celkově víkend mám hodně nabušenej, od pátka do neděle. A tak budu doufat, že čtvrtek a pátek HODNĚ RYCHLE utečou.

Momentálně nejposlouchanější hudba. Hodně jsem se vrátila k tý starší hudbě a začínám se v ní zase vyžívat :)







My collection of rings

26. listopadu 2012 v 19:47 | Luczynka |  Můj deník
Co o mě možná nevíte tak to, že jsem prostě úchyl na prsteny. Nedokážu vyjít z domu, aniž bych neměla něco na rukou :)
Pár z vás mi tu psalo o nějakej takovejhle článek a jelikož se mi ten nápad zalíbil, řekla jsem si, proč ne:)
Většinu kousků jsem nasbírala za necelej rok. A od tý doby, co jsem objevila Ebay, tak je to fakt zlo :D

H&M, 30 Kč

Gate, 24 Kč

Začít znovu a od úplnýho začátku.

25. listopadu 2012 v 19:35 | Luczynka |  Můj deník
Je neděle večer a já stále od pátečních 7.00 nespala. Po páteční události jsem se strašně moc opila, byla jsem s kamarádkou a jednou holčinou a jsem jim moc vděčná za to, že se mnou strávily večer. Pak jsem šla za druhou kamarádkou, která kvůli mě šla o půlnoci ven. Do 2 jsem seděla sama na louce vedle lesa. Jsem fakt kráva, vůbec mi nedošlo, že mě tam mohl někdo třeba přepadnout.
Včera jsem si udělala svůj den. Byla jsem nakupovat, utratila jsem poslední peníze, který jsem si vydělala v Mekáči, utratila jsem všechny peníze na Vánoce, nemám na dárky, ale je mi to jedno. Na 5 hodin jsem se skvěle odreagovala a dokonce mi bylo fakt fajn. Večer jsem strávila u filmů, s flaškou vína a s kakaem. Po půlnoci jsem vypadla s kamarádem na pivo, domů jsem dorazila po 5 ráno :D Ale bylo to fakt fajn a dlouho jsem se nezasmála tak, jako dneska ráno :D :) A taky jsem dlouho nebyla tak příjemně opilá :D Do půl 7 jsem spala (haha, asi tak hodinku :D ) a pak jsem vstala a od 9 jsme měli zkoušku se sborem na soutěž.
Takže když to tak počítám, 60 hodin jsem nespala:D Vlastně je to docela smutný, ale už jsem to asi nějak přetáhla, vypila jsem asi padesát litrů kafe, ale teď je mi fajn a jsem OK:D

Abych vám pravdu řekla, už mě fakt nebaví to věčný truchlení nad tím, jak je všechno v hajzlu a jak se to všechno posralo. Nechápu, proč se to stalo, nechápu, proč jsou všichni tak tvrdohlaví a nenechaj si absolutně nic říct. Poznala jsem, jak vám i lidi, kteří se tváří jako kamarádi, dokážou podkopnout nohy a totálně všechno obrátit proti vám. Ale následující dny si chci udělat SVOJE, prostě být sama se sebou, užít si je sama se sebou, něco pro sebe udělat, udělat pár změn v mým životě, začít dělat pár věcí a chci, aby mi bylo hlavně fajn a abych nemusela řešit tyhle věci. A aby mi nikdo neříkal, jaká mám být a jak se mám chovat. Protože se nechci nechat strhnout jedním blbým okamžikem na to nejhlubší dno, na kterým jsem si sice už chvíli pobyla, ale s tím končím. Nechci vypadat jako ta strašně drsná, který je všechno u prdele (protože fakt není a hodně to bolí), ale kdybych vedla život jako poslední dva dny, tak bych se musela asi fakt někde vodstřelit.


PS: Jo a rozhodně nepotřebuju a nechci, aby jste mě tu litovali, jaká jsem strašná chudinka. To vážně není účel těchto článků, jak si někdo z vás myslí.

PS2: Nepotřebuju vaše rady, jak si za to můžu sama. Nikdy jsem neřekla, že na tom nemám vinu. Nepotřebuju takovýhle komentáře, nemusíte to komentovat vůbec. A když už to komentujete, aspoň se podepište a nedělejte strašně tajemný ";)". A nebo mi to řekněte do ksichtu, když jste z mýho okolí a nemaskujte se jen za blbej blog.


Můj novej nejlepší kámoš

Když se vám sny rozplynou...

24. listopadu 2012 v 18:14 | Luczynka |  Můj deník



...a to do posledního detailu.
Po skoro 3 a půl letech zažívám něco, co neznám.
Žila jsem pro něco, čemu jsem nejvíc na světě věřila. Žila jsem pro někoho, komu jsem nejvíc na světě věřila. Tři a půl roku.
A pak se to najednou rozplynulo, úplně všechno.
Pořád mi přijde, že je to blbej sen, ve kterým se mi zdá něco, čeho se v životě nejvíc bojím - ztráty osoby, kterou nadevšechno miluju. A pak že se vzbudím a všechno bude jako dřív.
Ale ne. Jsem jen naivní píča, která si maluje parádní budoucnost, má sny, který si myslí, že se jí do detailu splní, ale pak spadne na držku a rozplyne se jí všechno před očima.
Popravdě nevím, co mám dělat, jsem naprosto zoufalá, mám ubrečený oči, 40 hodin jsem nespala(ani minutu) a prostě nevím, co se životem. Nechci vypadat jako hysterka, ale 3 a půl roku je pro mě strašně dlouhá doba. Je to pro mě jedna velká etapa mýho života.
Mám ledatak chuť se někde vodprásknout.
Tohle období bude hodně těžký. Vím, že to nezvládnu. Aspoň ne takhle brzo. Bude mi to fakt dlouho trvat. Potřebuju si urovnat myšlenky v hlavě, popřemýšlet, rozhodnout se, jak dál a chci být sama.
Bolí to, strašně moc. Ale krávu ze sebe dělat nenechám.

Nikdy si neuvědomíte, jak je pro vás něco důležitýho, dokud to neztratíte.



Times are changing! :)

20. listopadu 2012 v 20:36 | Luczynka |  Můj deník
Poslední dny jsem tak nějak narazila na dobrou náladu, docela se mě drží. A to i přesto, že je vlastně hodně věcí pěkně v pr*eli. Vůbec nestíhám, nic. Přijde mi, jak kdyby den byl poloviční. Chodím spát ve 2 ráno, vstávám v půl 7. Snažím se učit, ale nedokážu si zapamatovat absolutně nic.
Navíc 6 hodin ekonomickejch předmětů tejdně, je to šílený a mě z toho začíná fakt hrabat, protože to jsou pro mě absolutně nezáživný věci a fakt mě to nebaví. A příští rok to bude ještě horší:D Achjo, co na tý obchodce dělám?:D
Jediný, co mě v tý škole potěšilo tak to, že jsem dostala 20/29 bodů ze čtvrtletky z matiky:D Nevím, jak jsem to dokázala, ale myslím, že nerupnu :D
Užívám si domácí pohodu, úplně jsem si přestěhovala pokoj(začala jsem s tím v 10 večer a skončila ve 2 ráno:D, chudáci sousedi:D) a teď je mi tu líp. Mám tu mnohem víc místa, mám tu UKLIZENO(!!!) a celkově je to tady takový měga útulný a já se v tom cejtím fakt dobře:) Začala jsem zase číst, možná proto nejsem schopná se nic naučit, prostě si radši budu číst záživnou knížku než ekonomiku:D
Dneska jsem byla dokupovat dárky k Vánocům, i když většinu jsem měla už tak od června:D Je to odporný, jak je všechno drahý. Nesnáším Vánoce, protože na ně fakt nemám peníze. A taky nesnáším to, když někdo někomu dá drahej dárek a ten druhej mu dá nějakou maličkost. Je to debilní.
V pátek máme sraz s lidma, se kterejma jsem trávila asi tak 6 let mýho života, každej den jsme někam chodili a tak. Sice jsme byli ještě malý, ale bylo to fakt skvělý období a kdybych se mohla vrátit v čase, vrátila bych se přesně do tohohle období. Smutný, že z hodně lidí z tý party se staly akorát fetky a zevláci a já to fakt nemám ráda.
V sobotu DOUFÁM, že uvidím mou drahou paní Jablíčkovou. Viděla jsem ji před měsícem a nevím, je to prostě fakt divný. Mám potřebu probrat HROZNEJCH věcí, dát si s ní pivo, smát se a všechno :)
Příští sobotu jedem se sborem do Prahy na soutěž, tak doufám, že vyhrajem!:D Nebo se aspoň dobře umístíme. No každopádně, zase se dostanu do Prahy, tak jsem z toho nadšená :))
No a jinak... jak jsem asi před měsícem psala, že se mám rozhodnout o výměnným pobytu do Holandska nebo do Belgie. Nakonec jsem fakt chtěla jet. Ale jedu do prdele. Bylo mi řečený, že se mám rozhodnout do úterý, ale už v pondělí to bylo všechno zabraný. Takže fuck it.

Ale jinak je mi fakt docela fajn :P

Jinak jste mi už párkrát psali, abych přidávala hudbu, kterou momentálně poslouchám, tak jo :)






Zdaleka ne všechny:)


Nic.

14. listopadu 2012 v 20:35 | Luczynka |  Můj deník
Vezmu to jen v pár řádcích.
Moc mě mrzí, že už tu nemůžu zdaleka napsat tolik, kolik bych toho napsat chtěla. O tomhle blogu ví strašně moc lidí z mýho okolí. A až včera jsem si uvědomila, po víc jak 5 letech, že mi to dost vadí.
Nikdy mi to moc nedocházelo, že by to musel bejt takovej problém, jako je. To, že se mnou začnou mluvit úplně cizí lidi a baví se o tom, jak čtou můj blog, na to jsem si zvykla. To, že můj blog před několika lety objevil přítel, na to taky. A vlastně na to, že můj blog zná většina přátel, na to jsem si též zvykla. Ale včera prostě přišel zlom, kdy se něco stalo a já měla chuť zmáčknout tlačítko "Smazat blog". Všechno to tu do posledního detailu vymazat, smazat moje jméno, všechno.
Pak jsem si ale řekla, že tu jsem od roku 2007, vybudovala jsem si něco, na co jsem hrozně pyšná, před pár lety jsem měla návštěvnost i 1500 lidí za den a to se nepodaří jen tak někomu, mám tu hromadu vzpomínek, který jen tak jedním kliknutím nechci smazat. Kvůli blogu jsem poznala neskutečný množství úžasnejch lidí a z jednoho se stala jedna z mooc dobrejch kamarádek.
Vím, že takovýhle zlomový chvíle, kdy se dozví o blogu někdo novej z mýho okolí, někdo, kdo bych chtěla, aby se o něm nedozvěděl, ještě asi přijdou, ale... WHO CARES.
Komu se nelíbí, co tu píšu, jak píšu, o kom píšu a proč píšu, tak sem prostě nemusej lízt. Já sem nikoho nedokopávám.
The end.



Když nejde o život, jde o co?

6. listopadu 2012 v 20:59 | Luczynka |  Můj deník
Abych vám pravdu řekla, tohle počasí mě vážně zabíjí. Ale snad ještě víc mě zabíjí ta tma, která je už před pátou.
Mám zas nějaký divný období, kdy se mi fakt vůbec nic nedaří, všechno mi přijde úplně na nic a zbytečný. Minulej tejden jsme psali písemku z matiky, z látky, kterou jsem už jakž takž pochopila, učila jsem se na ní dohromady 12 hodin a co? Mám opět za 5. Nejradši bych se teď na pár měsíců zahrabala jako krtek a vylezla, až by bylo všechno zase tak nějak v pohodě a já nic nemusela řešit. Protože ty problémy neproblémy, který poslední dobou neustále řeším, mě už strašně unavujou. Na druhou stranu začínám bejt velkej flegmatik, kterýho rozhodí málo věcí (oproti dřívějšku) a hodně věcí se snažím přejít s mávnutím ruky a heslem ,,Když nejde o život, jde o hovno." Občas to dobrý není, já vím.
Málo spím (denně tak 5 hodin), málo jím, od září jsem shodila 4,5 kg a začíná mě to trochu děsit. Dneska jsem šla po ulici a málem jsem omdlela. Tak se mi zamotala hlava, že jsem se zastavila v půli ulice a musela jsem se opřít o budovu. To mě taky děsí.
Začínám se zas tak nějak uzavírat do sebe, přemejšlím, o minulosti a budoucnosti a vlastně o všem. Přijdu ze školy, jdu spát, napíšu taháky, projedu oblíbený blogy a jdu spát znovu. Můj denní režim je momentálně úplně na nic a o ničem.
Štve mě, co se děje kolem mě. Jak se chovaj lidi okolo mě. Jak dokážou bejt zlý. Co dokáže udělat chlast s lidma. A jak jsou pomluvy zlá věc, kvůli který se může posrat TAKOVEJCH věcí. Nejhorší je, že občas to nejde tomu člověku vyvrátit, protože věří tomu, co slyšel a prostě si za tím stojí.
Jediný, co mě v posledí době dokáže držet při životě, je hudba. Objevuju hromadu novejch hudebníků, mobil se sluchátkama dá se říct nedám z ruky.
Foťák mi leží na skříňce a kouká na mě. Nemám náladu, vůbec. Nemám nápady, nic.

Nechtěla jsem psát další negativní a pesimistickej článek, ale... vy to přežijete:D


Moje nová parka, na kterou nedám dopustit:)

Oslava narozenin a fajn večer :)

4. listopadu 2012 v 20:54 | Luczynka |  Můj deník
Když se nic nedaří, ale je vám fajn.

Přítel má v listopadu narozky, a tak jako každoročně pořádal oslavu v jednom klubu. Ačkoli to nedopadlo přesně tak, jak jsem si představovala, mně bylo do jistý chvíle fajn. A to hodně moc fajn. Málokdy se dostanu do společnosti lidí, abychom byli všichni spolu. Včera se to jakž takž povedlo a já jsem za to moc ráda.
Občas mě smíchy až bolelo břicho:D Mí kamarádi jsou prostě magoři:D
Za poslední měsíce se toho stalo tolik, mezi všema, ale já jsem strašně vděčná za to, že mám takový přátele. Který si ze mě dělaj celej večer prdel, provokujou, maj narážky, ale na druhou stranu vím, že kdyby se něco dělo, daj za mě ruku do ohně a já za ně. A nebo jsem zase až moc naivní a důvěřivá.
Každopádně, tenhle víkend utekl až moc rychle a já bych to potřebovala fakt dospat, protože za víkend jsem naspala asi tak 8 hodin, takže nic moc.




Černá hora - fotografie

1. listopadu 2012 v 21:31 | Luczynka |  Mé fotky
V rámci dovči jsme si udělali výlet na Černou horu a řeknu vám, už dlouho mi nebylo takhle dobře:)
Jsem velkej milovník přírody a tam to bylo prostě fakt nádherný. Jako z jinýho světa :)